135_Polévkárna Děčín

Od roku 2013 jsme v Děčíně v Podmoklech organizovali cyklus o mladé české architektuře v rámci projektu Ukradená galerie, kde jsme jednou měsíčně místním představovali mladá česká architektonická studia. Pravidelně po prezentacích se strhávala otevřená diskuze o architektuře, veřejném prostoru, ale také o odtrženosti architektů od běžného života a zkreslené představě spousty lidí, o tom, co vlastně architekt dělá a že si ho běžný člověk nemůže dovolit.

Zhruba po dvou letech nato nás oslovily budoucí majitelky a provozovatelky polévkarny, které náš cyklus pravidelně navštěvovaly, abychom jim pomohli s výběrem prostoru, návrhem interiéru a jeho realizací. Od začátku nám bylo jasné, že rozpočet bude limitovaný a musíme se držet při zemi. Zároveň to pro nás byla velká výzva, navrhnout fungující prostor s příjemnou atmosférou za minimální náklady.

Klientkám se nakonec podařilo pronajmout si prostor takřka ideální, ve slibné lokalitě podmokelského centra poblíž vlakového nádraží. Po výběru místa došlo k úpravám vnitřku na základě jednoduchých požadavků, s minimem peněz a s touhou začít co nejrychleji podnik provozovat. Nejvíce úsilí vyžadovalo vybudování zázemí kuchyně včetně vybavení, odvětrání do přilehlého dvora a nové rozvody. Ostatní prostory jsme pojednali maximálně jednoduše.

Hlavnímu prostoru dominuje sprejovaná grafika talířů v nadživotní velikosti a nábytek z dva centimetry silné smrkové biodesky – bar v zadní části místnosti, jídelní stoly i jednoduchá lavice probíhající podél stěny skrz celý hlavní prostor – vše navrženo s minimálním prořezem. K sezení slouží staré školní židle z překližky a ohýbaných trubek.

Útulnější atmosféru ve vyvýšeném kavárenském prostoru vytváří vrstvené barevné pojednání stěn starými válečky s různými vzory. Prostor je vybaven pouze starým nábytkem z bazarů, či porůznu nalezeným na půdách, pro sjednocení natřeným světle šedým nátěrem. Dlažby jsou v celém prostoru ponechány původní, pouze na pár místech s drobnými vysprávky.


místo: Děčín - Podmokly
spolupráce: Alessandra Svatek, Artur Magrot
klient: soukromý
projekt: 2015
dokončení: 2016
foto: Artur Magrot 2016